ŠPINDLERŮV MLÝN Hotel Barbora na kopci nad Špindlerovým Mlýnem sice není architektonickou perlou českého „Aspenu“, není však ani otřesným monstrem a hlavně: ve vyhledávaném krkonošském městečku jde o jedno z mála ubytovacích zařízení, kde si mohou dovolit pobyt i turisté se skromnějším rozpočtem, letos v létě již od 630 korun za noc. Jenže hotel změnil majitele a zanedlouho bude zčásti zbořen. Jednomu z český miliardářů, kteří ve Špindlu skupují nemovitosti, by totiž Barbora kazila výhled z jeho horského sídla. Nejde přitom o první starší objekt, který kvůli nájezdu bohatých investorů mizí ze světa.
číst dále
PRAHA Otřesný případ zabíjení tygrů kvůli nelegálnímu obchodu s částmi jejich těl, který byl tento týden odhalen v Česku, podnítil stát k úvahám o revizi pravidel. Chov velkých šelem by měl být regulován mnohem přísněji.
„V novele zákona na ochranu zvířat proti týrání uvažujeme o zákazu chovu kočkovitých šelem mimo zoologické zahrady,“ sdělil LN ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). „Pokusím se vzhledem k současné situaci přijetí novely co nejvíce urychlit,“ dodal ministr.
To je nejkrajnější řešení, i kdyby ale nakonec neprošlo, podmínky se jistě zpřísní. Dnes si totiž velkou šelmu může pořídit prakticky kdokoliv. A nejen to, mírná pravidla platí i pro místa, kde mohou šelmy přebývat. „Úprava by se měla dotknout jak podmínek, za nichž mohou být šelmy chovány, tak například povinné evidence nákupu a prodeje a také zdravotního stavu zvířat v chovech,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.
číst dále
MOSKVA/PRAHA Chodila sem chudina i elita. Opilci a vozkové, ale chvíli i moskevská kavárna, avantgardní umělci a bohémové, básníci Jesenin nebo Majakovskij. Později i agenti tajné služby NKVD a bolševická vrchnost, která plebejskými moresy ubrala značně na lesku a slávě až snobského podniku.
Restaurace Praga dodnes stojí na jednom z nejlukrativnějších míst moskevského centra – Arbatu. Je svědectvím o době i lidech, které přežila. Teď má namále. Úpadek brzy vyvrcholí dražbou, do které jde jedna z nejslavnějších moskevských restaurací za 2,2 miliardy rublů (zhruba 630 milionů českých korun).
číst dále
Generace Čechů si vytvářely vztah k rekreaci a horským střediskům podle filmu Anděl na horách. Jaroslav Marvan v roli odboráře předváděl, že prioritou je široká dostupnost – a charakter center byl již hotový. Pak přišla normalizace s rychlou výstavbou a betonem. Po ní 90. léta divokého kapitalismu, kdy bujely herny, trpaslíci a neregulovaný trh. Teď přichází ke slovu generace bohatství a vkusu.
Hláška „Špindl není pro chudé“ odráží skutečnost. Zajistit široce dostupné ubytování na horách je pěkný ideál. Je dobré podpořit ho tam, kde má šanci na uplatnění. Třeba v malých šumavských Prášilech. Ale tvář velkých horských center, jako je Špindlerův Mlýn, určuje vkus těch, kteří na to mají. To platí v celé vyspělé Evropě.
číst dále
Příběh hrdinů. Ani ne deset dní po šťastné záchraně malých Thajců uvězněných v jeskynním komplexu se jejich drama dočkalo velkorysého uměleckého ztvárnění. Umělci v galerii Art Bride v thajském Čchíengráji pracují na obří malbě nazvané Hrdinové. Zachycuje malé i velké aktéry příběhu. FOTO REUTERS
číst dále
DOMOV
Tygr vám vrátí lásku
„Jsem v šoku,“ komentuje návrhář Osmany Laffita případ zabíjení tygrů v Česku. Ussurijského tygra 13 let choval a říká: „Bagheera byl jako člen rodiny.“ strana 4
číst dále
LN několik měsíců mapovaly, kdo a kde v nejluxusnějším horském českém středisku z pražských finančníků a lobbistů buduje své chaty, sruby a vily. Špindlerův Mlýn se stal jakousi „malou Prahou velkých kluků“.
ŠPINDLERŮV MLÝN Letošním hitem Špindlerova Mlýna jsou dopravní turistické prostředky poháněné elektřinou. Jsou všude a chodci mají co dělat, aby mezi míhajícími se „elektroristy“ nepřišli k zdravotní újmě. Nejinak je tomu u dolní stanice lanovky na Medvědín, kde lze zejména elektrokola a elektrokoloběžky vypůjčit. My se kvůli proměnlivému terénu na výšlap vydáváme raději po svých.
číst dále
číst dále
Dokončení ze strany 1
Jako by byla tato část kopce nad Špindlerovým Mlýnem pro starší domy zakletá. Hotel Barbora, který získal miliardář Marek Dospiva a projde zásadní přestavbou, se nachází v sousedství komplexu, který rovněž získal zcela novou tvář.
Švýcarský dům býval dominantou nejznámějšího tuzemského střediska v horách. Spolu s nedalekým kostelem tato dřevěná stavba tvořívala malebnou kulisu na špindlerovském kopci. V minulých měsících však objekt z přelomu 19. a 20. století musel dát přednost nájezdu bohatých investorů z velkých měst. Srovnán se zemí byl koncem loňského roku.
číst dále
Nejezdil jsem ani na dovolenou, když jsem si nebyl jistý, že můj tygr je dobře zajištěný, vzpomíná Osmany Laffita na roky prožité v Nižboru s ussurijským tygrem Bagheerou. FOTO MAFRA – JOSEF VOSTÁREK
Kubánský módní návrhář žijící v Česku Osmany Laffita (53) má zkušenost s domácím chovem ussurijského tygra Bagheery. Případ zabíjení tygrů v Česku kvůli zpracování jejich těl ho konsternoval. „Nemůžu o takových věcech ani přemýšlet. Choval jsem svého tygříka třináct let. Byl jako moje dítě a patřil do mé rodiny. Jsem v šoku. Nesnesu, aby se někdo takovýmto způsobem choval ke zvířatům. Myslel jsem, že v Česku je vše tak důsledně kontrolováno, že k něčemu takovému nemůže dojít,“ řekl LN.
číst dále
Dokončení ze strany 1
Jedním z problematických případů je podle veterinární správy lev chovaný v obci Zděchov na Vsetínsku za plotem ve výběhu s dřevěným kotcem.
U našich východních sousedů upravuje chov šelem vyhláška. Pro lva nebo tygra musí mít majitel výběh 300 metrů čtverečních. Pro leoparda nebo pumu 100 metrů a pro geparda dokonce 400 metrů.
číst dále
REZIGNACE
Kvůli kauze Davida Ratha odstoupil šéf záchranky
PRAHA Ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek včera rezignoval. V takzvané druhé větvi kauzy bývalého hejtmana ČSSD Davida Ratha totiž figuruje mezi obžalovanými. Vinu však odmítá.
číst dále
PRAHA Na konci července končí ve funkci ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Michal Mazánek. Bývalý vyšetřovatel takzvaných orlických vražd se podle svých slov rozhodl po 33 letech v uniformě odejít do civilu.
řízení, z nějž má vzejítvelitel téměř tisícihlavé organizace. Úkolem centrály je vyšetřovat nejzávažnější kriminální delikty v Česku. Podle informací LN se o funkci zajímají tři současní detektivové NCOZ.
Konkrétně jde o Jiřího Mazánka (není příbuzný končícího ředitele), Petra Vopršala a Milana Komárka. Zatímco Jiří Mazánek vede sekci závažné hospodářské trestné činnosti a korupce, která se například zabývá kauzami Radovana Krejčíře. Další dva zájemci jsou současnými náměstky ředitele centrály.
číst dále
Německá kancléřka se na tradiční letní tiskové konferenci věnovala migraci i vztahům s USA. Kam pojede na dovolenou, novinářům neprozradila.
Konečně si trochu odpočinu. Německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci v Berlíně odpovídala na dotazy vážné i odlehčené. Na dovolenou se prý těší; kde bude volné dny trávit, však neřekla. FOTO REUTERS
BERLÍN/PRAHA K zavedeným ri tuálům německé politiky patří, že těsně před začátkem parlamentních prázdnin předstoupí spolková kancléřka před novináře a čelí jejich otázkám.
číst dále
JIŽNÍ KOREA
Exprezidentka dostala dalších osm let ve vězení
SOUL Soud v Jižní Koreji včera vyměřil další, osmiletý trest vězení bývalé prezidentce Pak Kun-hje, která byla na jaře odsouzena k 24 letům vězení za korupci. Nový verdikt je trestem za zneužití fondů tajných služeb a za nedovolené ovlivňování voleb, informovala jihokorejská agentura Jonhap. V případě korupčního obvinění soud shledal v dubnu bývalou prezidentku vinnou v 16 z 18 bodů obžaloby, proti čemuž se ale prokuratura odvolala, protože zproštění považuje za nesprávné. Podle verdiktu se exprezidentka spolčila se svou důvěrnicí Čche Son-sil a společně přiměly firmu Samsung k poskytnutí úplatků ve výši sedmi miliard wonů (asi 160 milionů korun) a společnost Lotte k poskytnutí stejně velkého úplatku. Exprezidentka vinu odmítla, soudní proces bojkotovala a nepřišla si ani do soudní síně vyslechnout rozsudek. Včerejší rozsudek se skládá ze dvou částí. První vyměřuje šestiletý trest za zneužití peněz tajných služeb, druhá dvouletý trest za ovlivňování voleb. Tresty se sčítají, což znamená, že si Pak Kun-hje má odpykat 32 let za mřížemi. čtk
číst dále
LÜBECK Útočník v linkovém autobuse na předměstí severoněmeckého přístavního města Lübecku včera odpoledne zranil nožem několik lidí, z toho dva vážně. Pachatel, 34letý Íránec, se z místa činu pokoušel utéct, byl však dopaden. V autobuse zanechal batoh, ze kterého vycházel kouř.
Svědci uvedli, že útočník během jízdy v plně obsazeném městském autobuse náhle vy táhl zbraň a zaútočil na ostatní cestující. Řidič, který byl rovněž napaden, okamžitě zastavil. Agresora poté přemohli ostatní cestující a definitivně jej zadržela policejní hlídka.
číst dále
Dokončení ze strany 1
V roce 1961 si slavný ruský kouzelník a iluzionista Igor Kio bral Galinu Brežněvovou: ženu, jejíž jméno později – díky jejímu otci– nahánělo půlce světa hrůzu, ještě později vyvolávalo shovívavý smích a nakonec vzbuzovalo pohrdání a trapný soucit. Galině bylo tehdy dvaatřicet; varietnímu umělci, ve kterém se zhlédla, sotva osmnáct.
Do chvíle, kdy Galinina otce zvolili prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany SSSR, zbývaly ještě tři roky. Ovšem už tehdy byl Leonid Iljič Brežněv významným partajním funkcionářem.
číst dále
Nedávná dohoda o urovnání letitého sporu mezi Řeckem a Makedonií kvůli oficiálnímu názvu makedonského státu rozpoutala protesty v obou zemích. Atény obvinily z iniciování nepokojů Rusko a vyhostily dva ruské diplomaty; Moskva hrozí protiopatřením.
V ruském žoldu? Demonstranti v obci Pisoderi na severu Řecka protestují proti řecko-makedonské dohodě týkající se názvu makedonského státu. FOTO ČTK/AP
MOSKVA/ATÉNY Inkoust na historické dohodě mezi vládami v Aténách a Skopji sotva stačil zaschnout, a kvůli smíru mezi dvěma balkánskými republikami už to znovu vře. Tentokrát ale nikoli mezi nimi navzájem, nýbrž mezi Řeckem a Ruskem. Tedy dvěma zeměmi, jež díky náboženským a kulturním vazbám po staletí platily spíše za spojence.
číst dále
PAŘÍŽ Když sedmého května loňského roku oslavoval čerstvě zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron v Louvru svůj triumf, doprovázel ho diskrétně až k řečnickému stupínku. Až pak se tehdy 25letý Alexandre Benalla stáhl do pozadí.
Jen o pár dní později dostal v Elysejském paláci svoji kancelář i služební vůz a stal se zástupcem šéfa Macronova kabinetu a vedoucím jeho ochranky. V létě už prezidenta provázel po celé zemi, píše deník Le Monde.
Včera ale rychlá kariéra Alexandra Benally skončila. Elysejský palác oznámil, že zahájil proceduru vedoucí k jeho propuštění. „Prezident se dozvěděl nová fakta o chování Alexandra Benally, která by mohla představovat přestupek,“ informoval mluvčí Elysejského paláce.
číst dále
Skoro každá druhá myčka osobních aut v Česku už je samoobslužná FOTO JIŘÍ KALOČ
PRAHA Moci si vlastnoručně umýt vůz ve speciálních boxech, často někde na parkovištích u obchodních řetězců, se v Česku stává stále žádanější službou.
Češi zčásti opustili pohodlí automatického mytí vozů a po letech se vrátili k vlastní ruční práci. Samoobslužné mytí je levnější – tedy alespoň jeden základní cyklus – a leckdo věří víc vlastní pečlivosti než dokonalosti velkých strojů. Evidentně se tak k mycím boxům vrhli i ti, kdo dosud své motorové miláčky oplachovali doma na dvorku.
číst dále
Americký prezident nejen že porušil tradici Bílého domu nevměšování se do politiky centrální banky, ale podle kritiků také odhalil svou neznalost základních hospodářských mechanismů.
WASHINGTON/PRAHA Americký prezident Donald Trump porušil několik let trvající tradici, když se ve čtvrtečním rozhovoru pro televizi CNBC pustil do kritiky americké centrální banky Fed. Tomu se jeho předchůdci obloukem vyhýbali. Včera navíc svou kritiku ještě vyostřil na Twitteru.
„Čína, Evropská unie i jiní manipulují svými měnami a drží úrokové sazby nízko, zatímco USA sazby zvyšují a dolar je každým dnem silnější a silnější, takže se připravujeme o velkou konkurenční výhodu,“ napsal Trump na sociální síti jen den poté, co se v televizi nechal slyšet, že není „zrovna nadšený“ z toho, jak Fed postupně zvyšuje pod vedením svého šéfa Jeroma Powella úrokové sazby.
číst dále
Státní dluh v pololetí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 89 miliard korun na 1,714 bilionu korun. Za n árůstem je prodej státních pokladničních poukázek s cílem peníze investovat s větším výnosem a získat dodatečné příjmy státního rozpočtu. Ministerstvo financí si také ve druhém čtvrtletí předfinancovalo většinu letošní splátky dluhopisu v hodnotě 74,4 miliardy korun, uvedl včera resort. Na každého Čecha tak připadá hypoteticky dluh 161,5 tisíce korun. Eurostat včera uvedl, že veřejný dluh Česka v poměru k HDP stoupl v prvním čtvrtletí o 1,1 procentního bodu na 35,8 procenta. To je sice pátá nejnižší hodnota v EU, ale tempo růstu je naopak páté nejvyšší.
číst dále
Odpor Ruska k rozšiřování NATO je evidentní. Kdo tomu nevěří, ať se podívá na dění kolem Makedonie. Jestli se země tak malá a vojensky slabá stane, či nestane členem NATO, nezmění na strategických poměrech v Evropě vůbec nic. Patří-li do Aliance Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Albánie i Černá Hora, pozvánka pro dvoumilionovou zemi mezi Albánií, Řeckem a Bulharskem je už jen detail. Ale ne pro Rusko. Pro něj to představuje tak nepřijatelný, ba nepřátelský krok, že Moskva kvůli němu riskuje přátelství s Řeckem, stvrzované už od válek s osmanskými Turky.
číst dále
By ť v letním čase, dovolme si zimní metaforu: první dny druhé vlády Andreje Babiše připomínají auto na zasněžené silnici, jež vjelo na zmrzlou louži pod sněhem, dostalo smyk, narazilo zprava do svodidel, vypadl jeden člen posádky, odrazilo se na druhou stranu, vypadl druhý, řidič dál svírá volant v ruce – a všichni doufají, že už dál žádné zmrazky nebudou.
Na to, že během týdne českou vládou otřese rezignace hned dvou ministrů poté, co média odhalila, že metodou „copy and paste“ obohatili své vysokoškolské kvalifikační práce o pasáže, které napsal někdo jiný, by v den jejího jmenování nejspíš nevsadil ani Michal Horáček. Že Taťána Malá s Petrem Krčálem okamžitě odstoupili, je jediným pozitivním momentem této lapálie a svádí to k pochvalnému mlasknutí, jak se nám zvyšuje ta politická kultura. Ale myslet si to je opravdová naivita: tady nejde o žádný budíček špatného svědomí, ti dva byli k okamžité rezignaci donuceni, protože pro vládu byli bezpeční asi jako ojeté letní gumy v zimě, abychom se drželi úvodní metafory.
číst dále
Co dělá cyklistiku mimořádnou? „V žádném jiném sportu se nemůžete svých oblíbenců takřka dotknout. Nikde jim nejste tak blízko,“ opakují mantru fanoušci i závodníci. Právě proto se tento sport tak moc brání tomu, aby především při úchvatných horských stoupáních lemovaly cesty mantinely a zábrany. Právě zde platí pro závodníky ještě jedna stará pravda: „Skloň hlavu, vystrč lokty a jeď pořád rovně. Lidé před tebou uhnou!“ Pravidlo, které dělá silniční cyklistiku tak krásnou. Ale v posledních letech stále víc nebezpečnou.
číst dále
Rychlost, s jakou se rozpadá svět, jak jsme jej znali, je fascinující. Sanitky houkají, stěrače stírají a třetí světová válka zatím není na obzoru, dokonce ani kdyby ti proklatí Černohorci chtěli. Ale ten srozumitelný a v podstatě vypočitatelný svět se rozplývá.
Nikoli nějakým zásadním generačním nebo transcivilizačním konfliktem, ale úplně drobně. Jako by se část našeho známého a milého světa najednou rozhodla, že přestane smrkat do kapesníku a bude hlen pouštět skrze prsty na zem.
A není síly, která by to zvrátila. Ukážeme to na dvou nenápadných zprávách, které zveřejnila ČTK minulý týden: „EK poslala Maďarsko kvůli jeho azylovým zákonům k unijnímu soudu“, „EK zemím EU: Připravte se na všechny varianty britského odchodu“.
číst dále
Češi jsou z hlediska štěstí dvacátí třetí ze 155 sledovaných zemí – a jsou nejšťastnější v regionu, říká Meik Wiking FOTO MAFRA – FRANTIŠEK VLČEK
Štěstí je to nejdůležitější,co by lidé měli studovat. Tvrdí to Meik Wiking, Dán,který se rozhodl vědeckými metodami měřit štěstí a zkoumat jeho podstatu. „Pochopitelně ani tisíc přátel na Facebooku vám nikdy nevynahradí toho jedno člověka, který tu pro vás vždycky bude a podrží vás v nejhorších chvílích,“ říká zakladatel Institutu pro výzkum štěstí, který vystoupí v rámci fóra Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava.
číst dále
Půjdeme spolu po nábřeží, zamilovaní, šťastní, svěží, no prostě děti vítězů.“ Tak viděl Pavel Kohout svého hrdinu brzy po válce: samozřejmě po dívčině boku, ale i po průvodu, podle všeho prvomájovém. To znamená, že stáli on i ona politicky na správné straně.
Záběr z bytového divadla Vlasty Chramostové (foto je z období 1975–78). Na snímku zleva: spisovatel Pavel Kohout, písničkář Vlasta Třešňák, herec Pavel Landovský, herečka Vlasta Chramostová a Tereza Kohoutová (dcera Pavla Kohouta). FOTO ČTK
Samozřejmost nemíním jen ironicky, ale i s pochopením. Nadšení vytrysklé po porážce nacismu pramenilo iz pocitu, že se podařilo najít východisko z deprese zaviněné účinky mnichovského diktátu: zrada západních spojenců byla pro mnohé české občany dokladem slabosti tradiční demokracie. Teď ji nahradí demokracie lidová, obohacená o komunistické prvky.
číst dále
Slyšel jsem od pamětníků, že pan Bican, což byl asi největší fotbalový ostrostřelec všech dob, si po vstřelení branky podal ruku se svým nahrávačem a hrálo se dál. To bylo ovšem v časech pradávných, kdy fotbal byl hlavně jen fotbal.
Dnes je to stamiliardový byznys, politikum a divadlo. Zaplať pánbu, že i na fotbal ještě dost zbylo. Ovšem hráč po vstřelení branky„ vypleš čí oči, rozdáví hubu a běhá jak vyřezanej bejk“, jak by se řeklo u nás na vesnici. Každá branka totiž znamená další tučný pytlík eur pro mužstvo a zvyšuje tržní cenu gladiátora.
číst dále
Závist a tygři
AD LN 20. 7.: Česko funguje jako množírna pro Asii
Nechápu osobně, proč je zakázána porážka tygrů z množírny, zdá se mi, že se v posledních letech ze všeho dělá velké drama. Dříve se porážka jakýchkoli zvířat brala jako fakt.
číst dále
Alternativní modely rodiny mají své meze. Podle profesora Petersona o tom svědčí i čísla: děti, které vychovává sama matka, mají ve srovnání s těmi z úplných rodin častější poruchy chování, čtyřikrát více propadají do chudoby a dvakrát častěji páchají sebevraždy. Ve své knize Dvanáct pravidel pro život vystupuje kanadský psycholog jako velekněz řádu. V některých tezích se přitom shoduje s americkou feministkou Judith Butlerovou, podle níž se rodina stala největším současným problémem.
ILUSTRACE RICHARD CORTÉS
číst dále
Drobné průmyslové stavby z minulých dvou století u nás nejsou vzácností. Většina z nich už svému účelu dávno neslouží, a mnohé proto chátrají. Je to větší škoda, než by se na první pohled mohlo zdát. Jde o stavby sice nevelké, mnohdy ale půvabné a často velmi důmyslně konstruované. Jako příklad mohou dobře posloužit třeba vápenky.
Jimramovsko-trhonická vápenka je chráněnou nemovitou památkou, ale její stav je tristní. Ze spodní části vyrůstají stromky, které trhají zdivo. Lze ji ale ještě opravit. Na obrázku nahoře průhled komínem. FOTO ZDENĚK LUKEŠ
číst dále
Křehké základy. Psycholog Jordan Peterson se odvolává na biologicky předurčené postavení muže a ženy ve společnosti. FOTO GETTY IMAGES
Identifikace s odvahou. Americká feministka Judith Butlerová nevzdává hold Adamovi a Evě, ale thébské princezně Antigoně. FOTO PROFIMEDIA
Dokončení ze strany 11
číst dále
Liberální demokracie, která vyhrála druhou světovou i studenou válku, je dnes napadána ze všech stran. Pierre Hassner, francouzský filozof moderní historie, který zemřel 26. května ve věku 85 let, tuto skutečnost silně vnímal a tvrdil, že stoupenci liberální demokracie vyklízejí zbytečně pole. Nejsou na výši a zůstávají pasivní. Dnešní vývoj ve světě spíše potvrzuje některé z Hassnerových pesimistických závěrů a obav.
Rozdělený svět. Francouzský myslitel Pierre Hassner jako jeden z prvních teoretiků mezinárodních vztahů pochopil váhu společenských pohybů v zemích východního bloku. FOTO REPRO LN
číst dále
Fanoušci podél tratí dodávají cyklistickým závodům na emocích, mohou však být i hodně nebezpeční.
Zbržděný vítěz. Julian Alaphilippe (v modrém) vyhrál v úterý alpskou 10. etapu, ale při jízdě za triumfem ho také brzdili neukáznění diváci. FOTO ČTK/AP
VALENCE Ta zpráva působí až úsměvně: Policisté v takzvané Holandské zatáčce na Alpe d’Huez zabavili ve čtvrtek nizozemským fanouškům sady vajec, jelikož dospěli k názoru, že je chtějí házet na Chrise Frooma.
číst dále
PRAHA Docela dlouho trvalo mistrovské Plzni, než se probrala v nové sezoně fotbalové ligy, která včera začala. V předehrávce na Dukle až do 69. minuty prohrávala poté, co už v 7. minutě zužitkoval rychlý brejk Douděra.
Ve druhé půli však kouči Viktorie Pavlu Vrbovi vyšlo dvojité střídání, v 57. minutě poslal na hřiště duo Hořava - Řezníček, které se podepsalo pod obě slepené branky, jež znamenaly obrat na 1:2.
„Jsem rád, že jsme vyhráli, protože to nebylo vůbec jednoduché. Ukázalo se, že ty první zápasy jsou vždycky odpracovanější a složitější,“ oddechl si po utkání trenér Západočechů Vrba.
číst dále
ATLETIKA
Holuša překonal český rekord
MONAKO Jakub Holuša vytvořil na Diamantové lize v Monaku český rekord v běhu na 1500 m časem 3:32,49, přičemž ten svůj bývalý zlepšil o 36 setin sekundy. V extrémně rychlém závodě to stačilo jen na desáté místo. Dokonce světové maximum pokořila Beatrice Chepkoechová z Keni v běhu na 3000 metrů překážek. Časem 8:44,32 zlepšila dva roky starý rekord Ruth Jebetové z Bahrajnu o více než osm sekund. čtk
číst dále
Liverpool ve čtvrtek získal za rekordních 62,5 milionu eur z AS Řím gólmana Alissona. Jaký je příběh brzy šestadvacetiletého Brazilce?
LIVERPOOL/PRAHA Píše se 26. květen 2018 av Kyjevě právě graduje finále Ligy mistrů mezi Realem Madrid a Liverpoolem. V 51. minutě vyhazuje gólman „Reds“ Loris Karius míč tak nešťastně, že trefí kopačku stínujícího Karima Benzemy a Real vede 1:0.
Nakonec zvítězí 3:1, Karius vyrobí ještě jednu minelu a omlouvá se fanouškům i spoluhráčům. Vlastně všem.
číst dále
PRAHA Čtvrteční zpráva o smrti krasobruslaře Denise Tena naprosto otřásla celým Kazachstánem i bývalými soupeři. Fanoušci v Almaty a Astaně přinášejí květiny a svíčky, televize měnily program a vysílaly jízdy bronzového olympijského medailisty.
Na sociálních sítích postupně přibývají kondolence a vzpomínky na 25letého krasobruslaře Denise Tena, kterého na ulici v Almaty smrtelně pobodali dva muži.
Jednoho už v pátek policie dopadla. Podle kazašských médií se jedná o 24letého mladíka, který se později k činu přiznal.
číst dále
ŘÍM Sportovní arbitráž CAS zrušila trest pro fotbalisty AC Milán, kterým UEFA zakázala start v příští sezoně Evropské ligy kvůli porušení pravidla finančního fair play.
Milánský celek mělo v soutěži nahradit Bergamo, které místo toho bude muset příští týden do 2. předkola v souboji se Sarajevem. Mimo poháry zůstane Fiorentina.
čtk
číst dále
Di apolyekran na výstavě k 50. výročí Expa 67 v Chebu FOTO MAFRA – MARTIN STOLAŘ
Světová výstava, nazývaná také Expo, na které zúčastněné země představují svoji kulturu a průmysl, se v roce 1967 konala v kanadském Montrealu. Pod názvem Člověk a jeho svět se tu mezi 27. dubnem a 29. říjnem 1967 prezentovalo 62 zemí. O výstavu projevilo zájem přes padesát milionů lidí – a pátým nejnavštěvovanějším pavilonem (přes osm milionů lidí) se stal ten československý.
Naše účast náležela k zásadním kulturněpolitickým událostem, o nichž se toho roku informovalo v tuzemských médiích. V časech studené války představovaly světové výstavy takřka jedinou příležitost, kdy protivníci na obou stranách mohli představit své koncepce přímo, a proto se na danou formu státní reprezentace kladl velký důraz a vynakládaly se relativně štědré finance. Generální komisař Miroslav Galuška expozici charakterizoval tak, že „zahrnuje stejně architekturu, stavebnictví, průmyslovou výrobu jako ideologii, estetiku, diplomacii, zahraniční obchod a propagandu“.
číst dále
Typickou formou politického protestu se v SSSR od poloviny 60. let staly kritické otevřené dopisy. Významné osobnosti sovětské vědy a kultury je adresovaly nejvyššímu stranickému vedení a veřejnost se o nich dozvídala prostřednictvím samizdatu nebo západních rozhlasových stanic. Symbolem dopisů, udržujících povědomí o nezákonnosti sovětské praxe, se stal ten, který zaslal 16. května 1967 Alexandr Solženicyn sjezdu sovětských spisovatelů.
Solženicyn se již roku 1962, kdy v časopise Novyj mir publikoval novelu Jeden den Ivana Děnisoviče, stal všeobecně známým autorem, který na základě vlastní zkušenosti z gulagu překročil Chruščovovu kritiku kultu Stalina a zpochybnil celý sovětský systém. Stal se celebritoum mohl vstoupit do Svazu spisovatelů, a byl dokonce přizván k diskusím umělců s Chruščovem. Přízeň Kremlu však rychle ztratil, když Brežněv začal usilovat o rehabilitaci Stalina. Solženicyn byl označen za kolaboranta s Němci a nakladatelé odmítali jeho texty. Začala ho sledovat KGB, jež mu v září 1965 zabavila rukopisy i archiv. Solženicyn se proti represím ohradil několika dopisy, v červenci 1966 napsal i přímo Brežněvovi. Jeho apely ale zůstaly bez odpovědi.
číst dále
AKTÉŘI DOBY
Uvnitř komunistického aparátu Jiří Hendrych (1913 až 1979) zastával nejprve funkci tajemníka a od roku 1958 se stal také členem předsednictva ÚV KSČ. V šedesátých letech pak dosáhl postavení druhého muže ve vládnoucí skupině – patřil k „lidem Novotného“, s prezidentem se stýkal denně a měl k němu volný přístup. Novotný na Hendrycha hodně dal, vyžadoval si jeho názory a rady. Někteří straničtí funkcionáři, když chtěli něco prosadit u Novotného, proto chodili nejdříve za Hendrychem. V „baráku“ (pražském sídle ÚV KSČ, dnes budově ministerstva dopravy) se o něm říkalo, že dovede „udělat z ježka kouli“ – tlumil konflikty a předcházel jim. Na druhé straně však dokázal tvrdě zakročit, pokud zjistil, že se překračuje princip vedoucí úlohy nebo se narušuje vztah k SSSR.
číst dále
Už po prvním projevu na sjezdu spisovatelů, který přednesl Milan Kundera, bylozřejmé, že vedení KSČ ztrácí nad průběhem sjezdu kontrolu. Další vystoupeníto jen potvrdila. FOTO ČTK
Každý, kdo svou bigotností, vandalismem, nekulturností, nesvobodomyslností podráží nohy nastavšímu kulturnímu vývoji, podráží nohy samému bytí tohoto národa,“ pronesl 27. června 1967 Milan Kundera na začátku IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Sjezdu, kterým vyvrcholilo napětí mezi velkou částí tuzemských literárních tvůrců a vedením KSČ. Spisovatelé vstoupili do politiky.
číst dále
OBSAH SERIÁLU
20 .7. Šikova ekonomická reforma, 2 1.7. IV. Sjezd spisovatelů: literáti do politiky!, 23 .7. „Božka, neber to!“ Prezident Novotný na Slovensku, 24 .7. Demokracie bylo ažaž! Konflikt v ÚV KSČ na říjnovém plénu, 25 .7. Strahovské události: policie proti studentům, 26 .7. Lednové plénum: palácový převrat, nebo reforma? 27 .7. Šejnova aféra a zrušení cenzury, 30 .7. Drážďany: spojenci se zlobí, 3 1.7. Dubnové plénum: nová politika, noví lidé, 1 .8. Do Moskvy pro další dávku kritiky, 2.8. Květnové plénum: pozor, nebezpečí zprava! 3 .8. Dva tisíce slov: manifest kontrarevoluce? 6 .8. Cvičení Šumava: nácvik v místě budoucí intervence, 7 .8. Varšava: otevřený konflikt se spojenci, 8 .8. Čierná a Bratislava: kompromis? 9 .8. Tito a Ceausescu v ČSSR: opravdoví spojenci? 10 .8. Invaze: příprava, 13 .8. Invaze: útok, 14 .8. Invaze: selhání politického scénáře, 15 .8. Invaze: nikdo vás tu nevítá, 16.8. Kapitulace v Moskvě, 17 .8. Obnovení cenzury, 20 .8. Smlouva o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk, 21 .8. Československo federací, 2 2.8. Listopadové plénum: další ústup reformistů, 23 .8. Jan Palach, 24 .8. MS v ledním hokeji 1969: zápasy, jež otřásly Československem, 27 .8. Husákův nástup: počátek normalizace, 28 .8. Srpen 1969: poslední bitva pražského jara, 29 .8. Čistky a Poučení: jak pacifikovat a potrestat společnost
číst dále
Nová podoba světového pořádku se zas utváří v závodech supervelmocí. Jen dnes byly kosmické lodě a souboj o přistání na Měsíci nahrazeny superpočítači a umělou inteligencí. A Evropa se opět stala hřištěm, na němž se velmoci přetahují o globální vliv. Česko v tom může sehrát důležitou roli.
KRESBA LELA GEISLEROVÁ
V salonku jednoho z luxusních pražských hotelů sedí dva topmanažeři obří čínské firmy. Vyprávějí o tom, jak důležitý je pro ně náš trh, a za oknem se třepotá americká vlajka. Schůzka ze začátku léta symbolicky vystihuje dnešní situaci – Číňané chtějí expandovat do Evropy a jsou už přímo tady, zatímco Amerika tomu jen mlčky přihlíží.
číst dále
Posel dobrých zpráv. Ředitel Národní laboratoře Oak Ridge Thomas Zacharia právě představuje Summit – nejvýkonnější superpočítač planety, jenž po dvou letech čínské nadvlády vrátil Spojeným státům prvenství na tomto poli. FOTO PROFIMEDIA
Dokončení ze strany 17
Komunistická vláda v Pekingu tedy rozhodně nehodlá zopakovat osud Sovětského svazu: soustředit se na minulost a nechat se uzbrojit v moderních technologiích. Právě naopak. Přelomová partie ve hře Go ostatně probudila i starého známého studenoválečníka Henryho Kissingera, podle jehož mínění nás čeká přímo konec současného věku rozumu i éry západního osvícenství.
číst dále
Jazyk je polnice, tamborský buben, meč plamenný – obzvlášť v rukou propagandy. Když se u nás před sedmdesáti lety dostali k moci komunisti, zaduli do trub tak mocně, až odfoukli ze slovní zásoby všechny odporné fabrikanty, rentiéry, burziány, barony, preláty i abatyše. Na jejich místa vpochodovala armáda havířů, tavičů, svářečů, valcířů, jeřábnic, soustružnic, krmiček, dojiček – i zdravotních sester. Tady se ale soudruzi sekli. Označení „sestra“ pro ošetřovatelky poukazovalo na jejich vyobcované předchůdkyně – řádové sestry. Bdělý bolševik, potírající klerikální tmářství, při agitačce ve špitále zadříml.
číst dále
Díky Janu Trejbalovi, který vystudoval výtvarná umění i architekturu, jsem se nedávno stal účastníkem pozoruhodné debaty na půdě ČVUT. Pozvaných bylo asi třicet a ctěný organizátor se s naší pomocí snažil prozkoumat, které všechny obory lidského konání souvisejí s architekturou –a jak by se toho dalo případně využít.
Bez geologů se stavět opravdu nedá. I když! Budete-li dostatečně intenzivně hledat nějakého, který „zbytečně nepřekáží“, orazítkuje vám nakonec třeba i plány na stavbu dálnice přes sesuvné území... Faktem ovšem je, že pod zem nikdo doopravdy pořádně nevidí a geologická zpráva o staveništi opravdu nemusí stát za vložené peníze. Například podle té, kterou kolegové vypracovali pro systém tunelů pod pražským Vítkovem, se měli raziči utkat vesměs s břidlicí. Jenže v praxi nepřestali narážet na daleko houževnatější medově žluté křemencové desky. Geologové zkrátka mají ve svých metodách ještě dost rezerv a k pořádnému průzkumu by od architektů potřebovali také více peněz.
číst dále
Cokoliv si vzpomene. Může hned koupit. Třeba vlastní ostrov. O čem ještě snít?
Snímek Ondřeje Viceny je součástí výstavy HD Blue Světlo, která je otevřena do 3. srpna v pražské Nau Gallery.
číst dále
Vítězství Francie na světovém fotbalovém šampionátu, ale i politické konotace spojené s pořadatelskou zemí se budou v médiích probírat ještě dlouho. Země galského kohouta sice nyní prožívá zaslouženou euforii, ale jak upozornil server FranceInfo, neznamená to, že má prezident Emmanuel Macron jisté znovuzvolení, že se bude většina nově narozených Francouzů jmenovat Kylian nebo Antoine ani že dojde k populačníu boomu 15. dubna 2019. Před dvaceti lety, kdy tým „modrých“ získal titul mistrů světa poprvé, se ukázalo, že ani nejpopulárnější sport světa není všemocný.
číst dále
Severská literatura má u nás v posledních letech ustláno na růžích. Vlna zájmu o skandinávskou kulturní produkci je ovšem stejně výrazná jako povrchní. Překladatelka a univerzitní pedagožka Helena Kadečková se ze všech svých sil snažila, aby povrchní být přestala.
Helena Kadečková 14. srpna 1932 – 30. června 2018. Veřejná vzpomínka bude překladatelce věnována 14. srpna od 15.00 při requiem v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. FOTO LUCIE MLYNÁŘOVÁ
Vzpomínky na zemřelé často oplývají pokusy najít v jejich životě a smrti nějakou symboliku. Nezřídka to působí dosti nuceně a toporně. V případě Heleny Kadečkové se však něco takového nabízí prakticky samo.
číst dále
Orientace přináší ukázku z dosud nepublikovaného textu Heleny Kadečkové Život s Islandem.
Poštovní loď Drangur přistála v Siglufjordu kolem jedné po půlnoci. Byl to zvláštní pocit, ocitnout se uprostřed noci na tak zvláštním místě, které se zdálo momentálně liduprázdné. Naštěstí uprostřed noci jsou silná slova, byl dlouhý polární den čili bílé noci, kdy se tady na severu slunce jen dotkne hladiny moře a hned zase začne stoupat nahoru. Slunce je někdy rudé a stále trochu zasněžené vrcholky hor pak zrůžovějí, tedy pokud není zataženo a neprší. Při mém příjezdu byly vrcholky zalité studeným půlnočním světlem. Zvláštní bylo slyšet zvuk vlastních kroků v opuštěné ulici, tu krámek, tam biograf a kiosek „Horké párky“, jinak jen žluté gumové zástěry soliček sleďů schnoucí na plotech a tisíce sudů, které spolykají tisíce tun sleďů. Nicméně v barácích kolem přístavu nastal nějaký pohyb, na jednom můstku, k němuž se blížila loď, se objevilo pár postav, a než se hodina sešla s hodinou, byla jsem najata na jednu ze sledích stanic (síldarplan), patřících muži jménem Snorri, a vlastnila gumovou sukni, rukavice, zástěru, holinky, ostrý nůž, cínový talíř a postel u dobré stařenky. To vše za pár islandských slov. U této stařenky se musím zastavit. Bylo jí sedmdesát a do Siglufjordu jezdila na sledě celý život, pokud se dostavili. Měla privilegium, že vlastnila v jednom baráku v přístavu vlastní komůrku s dvěma postelemi nad sebou a do té horní mě vzala. Kouzelné chvilky po práci se stařenkou! – V šest hodin jsem stála v řadě žen ve věku od osmi do sedmdesáti let u dlouhého dřevěného koryta na jedné z mnoha hrází vybíhajících do moře a potýkala se se sledi. Odstartovala u mě ona prudká nákaza, která zachvátila tělo i mozek každého, kdo se v té době dotkl pevniny v Siglufjordu. Během dvou týdnů práce jsem prodělala zhruba všechny stupně této posedlosti od jásavého vědomí, že ryby berou, přes stav polovědomí, kdy proudy sleďů vykládaných z lodí neberou konce a my solíme a solíme v dešti a větru, po kolektivní psychózu strachu, že úlovky skončily, ve dnech, kdy se marně čekalo na příjezd lodi.
číst dále
Nejvyšší soud USA není odtrženým Olympem, kde právnická esa v poklidu filozofují o principech. Naopak. Tribunál může rozhodnout o prezidentovi (Gore v. Bush) i o právu na potrat. Na nominace soudců slyší mnozí konzervativní voliči, pro které je představa liberální převahy na soudu natolik nepřijatelná, že jsou ochotni akceptovat Trumpovy kontroverze.
Fenomén Hamilton. Díky populárnímu hiphopovému muzikálu o jedné z nejdůležitějších postav moderní Ameriky zná dnes jména i myšlenky „otců zakladatelů“ každý americký teenager. REPRO LN
číst dále
Třeba se vám to stalo zrovna včera, když jste v horku jeli zapoceným autobusem. Pfchhh! Závan pachu cestujícího, jenž vyznával jiné pojetí osobní čistoty, takže měl odlišné hygienické návyky. Je to zvláštní, ale i naše vnímání vůní a pachů je produktem pár posledních století, jak ukázal historik Alain Corbin ve své slavné knize Narcis a miazma.
Jmenoval se Gerald, Gerald z Walesu. Byl to středověký intelektuál, duchovní, který zemřel v roce 1223. Putoval rodnou zemí, skvěle znal velšské reálie a neváhal je porovnávat se zvyky jiných zemí, kde pobyl. V jeho pozůstalosti zůstalo mimo jiné dílo Popis Walesu, jež obsahuje XI. kapitolu s dobově nevídaným tématem i názvem: Jak se Velšané stříhají, holí a čistí si zuby. Přečtěme si pro jistotu, co se tak za 800 let v Evropě změnilo:
číst dále
Britský prozaik Julian Barnes se stal trvalkou nejen v domovském prostředí, ale i v Česku. Jeho novinky tady bývají překládány s minimálním odstupem. Nyní se však vracíme do osmdesátých let, kdy vznikl román Než potkala mě. Příběh o explozi mužské žárlivosti vyšel o dva roky dříve než nejslavnější autorovo dílo Flaubertův papoušek.
Absolutní stylista. Třebaže se Julian Barnes nikdy „neušpinil“ životem, patří k silné generaci britských autorů. FOTO PROFIMEDIA
V nedávné anketě britského listu The Guardian nositelé Man Bookerovy ceny vzpomínali na chvíle, kdy toto prestižní ocenění obdrželi. Byl mezi nimi i Julian Barnes, který cenu získal až v roce 2011 za Vědomí konce. Mimo jiné připomněl, jak mu jeho kolega Ian McEwan zdůrazňoval, že od té chvíle už nebude romanopisec Julian Barnes, nýbrž Man Bookerovou cenou ověnčený romanopisec Julian Barnes.
číst dále
Pěkné výstavní prostory skýtají bývalé pivovary či jezuitské koleje. Ta kutnohorská alias Galerie Středočeského kraje teď hostí bilanční výstavu Jana Smetany, nejmladšího člena Skupiny 42.
Okraje. Městská zákoutí, dvorky pražské periferie, petrolejové lampy a později motivy z Paříže – to vše okouzlovalo malíře Jana Smetanu. FOTO GASK
Není jedno, kdy se člověk narodí a jak dlouhý tvůrčí život prožije. Výstavu malíře Jana Smetany (1918–1998) motivují dvě výročí: 100 let od jeho narození a 20 let od úmrtí. Je zajímavé sledovat vývoj jeho díla v průběhu té doby – od sklonku první republiky přes protektorát, třetí republiku, volnější časy komunismu v 60. letech a normalizaci až po éru svobody po Listopadu.
číst dále
Za uměním do Litoměřic
Kdo by se chtěl v těchto dnech vydat do Litoměřic, má v tamní Severočeské galerii výtvarného umění šanci narazit na čtyři výstavy najednou. Tou první je pocta grafikovi Václavu Hollarovi nazvaná 100 + 1 Hollar. Jde o reprízu expozice Hollar dnes, jež byla k vidění v pražském Obecním domě na sklonku loňského roku. Nabízí soubor více než stovky grafických listů dnešních členů umělecké skupiny Hollar. Mezi většími i drobnějšími formáty se objevují klasické grafiky, digitální tisky, experimenty i kombinace více technik. Další z výstav se jmenuje Velká radost I a jde o kurátorský minivýběr z posledních galerijních akvizic od Karla Viléma Medaua přes Rolfa Wernera s Oskarem Schmidtem až po Vladislava Mirvalda. V parkánu galerie pak samostatně vystavuje sochař Libor Pisklák. Za poslední expozicí, nazvanou Kraj krajiny, je potřeba se vypravit do bývalého jezuitského kostela Zvěstování Panně Marii, kde návštěvník narazí na plátna Romana Hudziece, Kryštofa Krejči, Jana Kuneše, Tomáše Pilaře, Elišky Pokorné a Michala Strejčka.
číst dále
Svět Kamila Lhotáka
Zavede-li vás prázdninové putování do Kutné Hory, třeba na výše avizovanou výstavu Jana Smetany, nespěchejte tolik. Cestou přes centrum Kutné Hory totiž míjíte knihkupectví Kosmas, které nabízí leccos ve spolupráci s agenturou ArcusGallery, Spolkem přátel Kamila Lhotáka i nakladatelstvím Globus International. Společným jmenovatelem je tu výtvarník Lhoták (1912–1990) a vše, co se kolem něho děje. Tím „vším“ je myšlena výtvarná soutěž a výstava Pocta Kamilu Lhotákovi v suterénu knihkupectví. Výstava je mimochodem prodejní. Dále jsou tím myšleny i Lhotákovy knižní ilustrace, konkrétně k Odysseovi Jamese Joyce. A rovněž lhotákovské publikace, které nepatří mezi ty všední. Byl to třeba křest nového vydání knihy Na suchu a ve vzduchu, jež dosud vyšla jen v roce 1940. A jsou to dvě prodejní série pohlednic založených na cyklu Lhotákových kreseb Amerika z počátku 50. let. Z tohoto cyklu bylo vybráno dvakrát po čtrnácti kresbách mužských a ženských tváří a tyto svazečky se nabízejí pod tituly Američané a Američanky.
číst dále
Goldflamův „tata“
Soubor povídek Arnošta Goldflama Tata a jeho syn vyšel nejprve knižně a nyní výběr z něj namluvil sám autor. V audio knize tedy přistupuje další dimenze, a to sice autorova dikce, zde v podobě udiveného a lehce ironického konstatování. Posluchač se Goldflamovými absurdními historkami s despotickým, sobeckým, svérázným, a přece milovaným tatínkem potěší a jistě si někteří vzpomenou na tatínka vlastního. Neboť mnoha otcům ze „staré školy“ je společné to, čím vynikal ten Goldflamův. Své potomky uměli jen kritizovat, ale když tito byli na míle vzdálení, velice se jimi pyšnili. Autor v povídkách líčí své dětství a dospívání a v 50. a 60. letech, jde o hořkosměšné příběhy vyplývající především z opačného ustrojení otce a syna, kteří tudíž žijí ve věčném sváru. Goldflam má ale přes všechno pro svého tatínka velké pochopení, a to nejenom proto, že „tata“ prožil těžký život a dopadl na něj holokaust i komunismus. Navzdory všemu ho nezištně miloval a vztahoval se k němu. A to je poselství knížky a vůbec není důležité, zda skýtá ucelený obraz toho či onoho, či zda jde o fikci, nebo realitu.
číst dále
Žert s Josefem Somrem
Letní filmová škola, která začíná v Uherském Hradišti příští pátek, nabídne vedle svého hlavního programu také slibné doprovodné akce. Připomene například filmovou adaptaci románu Milana Kundery Žert, kterou natáčel Jaromil Jireš v srpnu roku 1968 právě v Uherském Hradišti. Po padesáti letech se na konkrétní místa filmových lokací vrátí fotografie Jana Kuděly, který tehdy štáb doprovázel. Netradiční vernisáž ve formě procházky povede v sobotu 28. července Jan Kuděla společně s představitelem hlavní role Josefem Somrem, který pak projekci tohoto legendárního filmu uvede ve Slováckém divadle. Josef Somr se na Letní filmovou školu vrací po čtyřech letech – tehdy získal Výroční cenu AČFK u příležitosti uvedení restaurované verze Ostře sledovaných vlaků. Zážitky návštěvníků LFŠ mohou být letos spojeny také s bývalým vládním letadlem Tupolev Tu-154M, jímž přiletěli čeští hokejisté z Nagana. V prostorách Leteckého muzea v Kunovicích se bude 3. srpna přímo u letounu konat projekce snímku The Nagano Tapes za účasti režiséra Ondřeje Hudečka.
číst dále
Co se jídávalo v Praze
Když v roce 1911 vydal pražský restauratér Karel Šroubek (restaurace U Šroubků byla otevřená na Václavském náměstí v roce 1909) s manželkou Bertou knihu Jak se vaří u Šroubka v Praze, nabídli v ní 26 receptů na polévky, 15 předpisů omáček a stejně tolik různých druhů gulášů, 20 moučných jídel, šestery roštěnky a 7 druhů knedlíků. Pan Šroubek měl třicet učňů, které školil nejen v kuchařském umění, ale také jak se usmívat a zdravit, a kuchaře zkoušel v řípravě ledvinek… Pražské pohostinství nabíralo na obrátkách od poloviny 19. století a je dnes zajímavé dozvídat se, jak to tehdy vypadalo. Třeba že bývalo zvykem donést si do hospod k pivu vlastní večeři od uzenáře; mimochodem, dnes tak obvyklé utopence se objevily už počátkem století. Zajímavé byly jídelní zvyklosti na pražských trzích: „Obchodnice v občerstvení obcházely hostince a skupovaly zbytky, ty pak daly dohromady a co kdo ulovil, to dostal.“ To a mnohé jiné včetně receptů se (v šesti jazykových mutacích) píše v půvabné knize kulinářských zajímavostí.
číst dále
Netáhnou za sebou velký kufr na kolečkách, letištěm prosviští s malým batůžkem na zádech. Sami, s manželem, nebo dokonce i třemi dětmi a je jedno, jestli jedou na prodloužený víkend nebo na půl roku. Motivují je jak levné letenky, tak radost z neomezené cestovatelské svobody a spontánních zážitků.
FOTO SHUTTERSTOCK
Těm, kteří často v beznaději lomí rukama nad plným kufrem auta ve snaze natlakovat do něj ještě chladicí box se svačinou a tříkolku, to možná bude znít jako utopie. Stejně jako těm, co s kufrem na osobní váze doma smutně vytahují z jeho útrob už čtvrtý pár lodiček (ty červené bych si tam užila nejvíc!) s cílem dostat se do dvacetikilového limitu pro zavazadlo. Spousta lidí totiž tvrdí, že na cestu prý stačí jen jeden batoh. Pro celou rodinu. Na libovolně dlouhou dobu.
číst dále
Dokončení ze strany 27
Manželé Martin a Tereza na slepo prozkoumali Broumovsko, Těšínsko, Jižní Čechy nebo Pelhřimovsko. Velký batoh s sebou nevláčí, ani když vyrážejí na delší dobu, třeba jako teď na svatební cestu na Havaj. „Jsme volnější a svobodnější, netáhneme žádné břímě. Můžeme kdykoli změnit směr a jít za tím, koho potkáme,“ vypočítává pocitové faktory Tereza a přidává ještě ty praktické: nečekají frontu na odbavení, po příletu pak neřeší, kdy a jestli na pásu přijede zavazadlo. Často se přemisťují, takže nezbytnosti zúžili na set oblečení do města, botasky na treky a šaty. Spát se dá ve spodním prádle, pyžamo netřeba. Naopak ideálním cestovatelským obutím jsou gumové žabky. K tomu co nejmenší hygienické potřeby, protože „mýdlo mají všude.“ Tereza ještě dodává, že nechodí žádné těžké výšlapy – těm se vybavení hodně přizpůsobuje.
číst dále
Drobné koláčky, které se dělají při všech slavnostních příležitostech na Slovácku, nejsou zrovna bezpracné. Vyžadují trpělivost, pečlivost a trochu zkušeností. Výsledek však námaze odpovídá. Kombinace tvarohu, povidel a drobenky poskládaná v jediném soustu je neskutečně lahodná.
Typickým znakem hluckých vdolečků je dutinka vzniklá pečením. V některých sousedních obcích se jí říká též komůrka.
FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST, SHUTTERSTOCK
číst dále
Padesátá léta v Československu nejsou na první pohled obdobím, které by bylo spojováno s osvobozením ženské sexuality, přesto právě tehdy tuzemští sexuologové přišli na zajímavé souvislosti v tom, jak ženy vnímají rozkoš. Této neznámé kapitole dějin ve východní Evropě se jako vůbec první věnuje socioložka Kateřina Lišková.
Začátek 60. let v Československu: sexuologové se na konferenci zabývali ženskou rozkoší. Závěr? Ženy nejsou spokojené v sexu, protože pracují na dvě směny a jen na nich je veškerá péče o rodinu. FOTO ČTK
číst dále
Do kraje kolem Máchova jezera, Doks a hradu Bezděz se často jezdí na lehce pochmurné putování po stopách hrdinů Máchova Máje. Pokud vás romantický básník netáhne, vypravte se zvesela za Čtyřlístkem: na Blaťák, do Třeskoprsk a na Bezzub.
Bezděz, nebo Bezzub? Záleží na úhlu pohledu, hrad je totiž předlohou pro čtyřlístkovský Bezzub. FOTO SHUTTERSTOCK
Naučnou stezku doplňují stylové informační tabule FOTO MAFRA
číst dále
V letních dnech si nelze nevšimnout zvláštního jevu. I na prostorných parkovištích přestává být plno bezprostředně u vchodu do obchodů, ale automobily jsou rozházeny po celé ploše dlažeb a asfaltu, choulíce se pod zbytky živořících stromů. Jakkoliv atraktivní je v létě parkovat ve stínu stromu, najdeme takových příležitostí stále méně a méně.
Proč se stromy na parkoviště vůbec vysazují, zůstává otázkou. Projektová dokumentace i provedení jsou totiž už od samého počátku proti nim. A nakonec se divíme, že chřadnou a nerostou. FOTO SHUTTERSTOCK
číst dále
Možná jste milovníky rybízu, možná máte na chalupě jeden či dva keříky a moc jim nevěnujete pozornost. Důvodů, proč je nenechat opadat, existuje spousta.
Práce s rybízem je titěrná, odměnou jsou skvělé zavařeniny FOTO SHUTTERSTOCK
Rybíz patří stejně jako jeho kolega angrešt (který jen málokdo zná pod jeho správným českým názvem srstka obecná) do čeledi meruzalkovitých. Obě rostliny jsou si podobné a je možné i jejich křížení, jehož výsledkem je keř s plody vykazujícími znaky plodů obou svých předků – ten je znám jakojosta a vznikl v sedmdesátých letech minulého století v Německu.
číst dále