Lidové noviny

Stát spálí léky za 400 milionů

Dokončení ze strany 1
"Pokud se virus ptačí chřipky začne přenášet z člověka na člověka, bude záležet na efektivitě světové reakce, zda infekce zabije pět milionů, nebo až 150 milionů lidí," prohlásil v roce 2005 vysoký představitel Světové zdravotnické organizace David Nabarro, který měl koordinovat přípravy na možnou pandemii.
Evropská komise proto reagovala doporučením členským státům, aby zabezpečily antivirotika pro čtvrtinu všech obyvatel. Obavy se ale nakonec nenaplnily. Vysoce patogenní ptačí chřipka se do Česka ve zvýšené míře dostala v letech 2006 a 2007, postihla ale jen zvířata. Nejprve šlo o volně žijící labutě. Veterináři pak nemoc odhalili také v chovech. Kvůli třem ohniskům nemoci chřipky bylo tehdy vybito více než 171 tisíc kusů drůbeže ve velkochovech a přes 1900 kusů domácí drůbeže.
Obří zisky
Větší nebezpečí přinesla až následná pandemie chřipky prasečí nebo též mexické. Vyvolal ji nově objevený typ viru, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Šířil se vzduchem, nejčastěji kýchnutím, a jeho přenos byl možný jak ze zvířat na člověka, tak z člověka na člověka.
První oficiální oběť mu podlehla 12. dubna 2009 v Mexiku, Evropu zasáhla nákaza ještě tentýž měsíc. V Česku se pak prasečí chřipkou nakazilo asi 2500 lidí a 102 jich zemřelo, chřipka u nich většinou zkomplikovala průběh jiné vážné nemoci. Nakonec byla její pandemie prohlášena za ukončenou v srpnu 2010.
Kvůli celé kauze už v minulosti čelila Světová zdravotnická organizace kritice za přehánění možného nebezpečí a "rozsévání strachu". Podle tehdejšího šéfa zdravotní sekce Rady Evropy Wolfganga Wodarga stály za vyhlášením pandemie farmaceutické firmy, které díky tomu vydělaly obří sumy na prodeji léků a vakcín.
Obavy však tehdy byly obrovské a stát musel chránit zdraví svých obyvatel. Případná epidemie by totiž mohla mít zásadní dopad na chod ekonomiky. Ministerstvo zdravotnictví proto nyní slibuje, že přehodnotí nakládání s nevypotřebovanými zásobami léků obecně – aby nemuselo docházet k jejich likvidaci. Možnosti řešení ovšem úřad teprve analyzuje. Jen za zničení zásob Tamiflu stát nyní zaplatí asi milion korun.
Tuzemské státní hmotné rezervy přitom neskladují zdravotnický materiál. Z léků jsou pak zastoupena pouze zmiňovaná antivirotika Tamiflu a Relenza. Pouze v Toxikologickém informačním středisku při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze ministerstvo vytvořilo rezervu vybraných léků proti infekčním nemocem a protijedů, které nejsou na českém trhu dostupné a jejichž využití je určeno pro zahájení včasné léčby v případě život ohrožujících stavů. Jde například o lék Fomepizol, který se podává jako protijed při otravě metanolem. V Česku propukla metanolová aféra v září 2012, kdy kvůli pančovanému tvrdému alkoholu zemřelo 47 lidí.
Návrat ptačí chřipky
Ptačí chřipka je známa již od 19. století jako ptačí mor. Způsobují ji chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru H5N1, který je za určitých okolností přenosný na člověka. Poprvé ho zaznamenali ve Skotsku v roce 1951. Do Česka se ptačí chřipka vrátila ještě předloni, kdy se rozšířila po celé zemi. Veterináři ji potvrdili u 52 volně žijících ptáků, v chovech bylo vyhlášeno 39 ohnisek nemoci.
Úřady nařídily usmrcení například více než 30 tisíc kusů drůbeže ve dvou komerčních chovech firmy Zephyr Františkovy Lázně na Chebsku. O zhruba 20 tisíc kusů přišel velkochov kachen firmy Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, 17 tisíc kusů kachen bylo utraceno ve Vlachově Březí na Prachaticku a 10 tisíc kusů drůbeže v chovech v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě. Ptáci však měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos ze zvířete na člověka.
Nepřežije polovina nakažených
Pokud se virus přenese na člověka, hrozí vysoká úmrtnost – nepřežije víc než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, může se ale objevit i zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Lék Tamiflu dokáže průběh nemoci zmírnit a zkrátit.
Nejnebezpečnější je – pokud jde o ptačí chřipku – pro lidi virus H5N1, navzdory obavám se ale u něj zatím neprokázala přenositelnost z člověka na člověka. Z hlediska úmrtnosti tak nadále zůstává jako zdaleka nejhorší pandemie španělské chřipky z let 1918 až 1920, na kterou zemřelo podle různých odhadů 40 až 100 milionů lidí. Dva miliony obětí si dále vyžádala asijská chřipka v letech 1957 až 1958 a milion lidí podlehl ruské chřipce v letech 1889 až 1892 a hongkongské chřipce v letech 1968 až 1969.

Tento článek vyšel v deníku Lidové noviny

Pokud si ho chcete přečíst, můžete si zakoupit toto vydání (včetně příloh) v digitální podobě rychle přes SMS nebo si zakoupit digitální předplatné, aby vám už nic neuniklo. Prohlédněte si také naší nabídku tištěného předplatného nebo akční balíčky.

Zobrazit kompletní nabídku předplatného

Tento článek vyšel v deníku Lidové noviny

Hlavní výhody:

  • Vždy nejnižší cena
  • Dostupné ve všech zařízeních
  • Pohodlné čtení

Vyberte si vaše předplatné Lidových novin


Digitální vydání Tištěné noviny

Jedno vydání

16 Kč

za aktuální vydání nebo dle výběru z archivu

Předplatné

19 Kč

za první měsíc, pak za 290 Kč měsíčně

PŘEDPLATNÉ
Výběr dnů

87 Kč

měsíčně za předplatné vybraného dne

PŘEDPLATNÉ
Celý týden + DIGI

149 Kč

za první měsíc, každý další měsíc za 438 Kč

Čtení hned teď * * *
Noviny každý den * *
Čtení na tabletech, PC a telefonech * * *
Přístup ke všem magazínům LN * *
Přístup do archivu Archiv je k dispozici od 17.8.2009 * *
Doručení do vaší schránky do 7:30 * *
Věrnostní
program
*
Chci jedno vydání Chci digi předplatné Chci předplatné Chci předplatné

Aktuální akční nabídky

vlevo
vpravo
  • 3 měsíce noviny
    ZDARMA

    Novoroční nabídka předplatného na celý rok 2022 se slevou 25 %.

    OBJEDNAT
  • Přijímačky na střední
    školy 2022

    Komplexní příprava na jednotné přijímací zkoušky CERMAT.

    ZJISTIT VÍCE
  • Předplatné na zkoušku
    3 měsíce

    Vyzkoušejte nezávazně po dobu 3 měsíců všechny výhody předplatného.

    VYZKOUŠET

Noviny s magazínem nebo redakční přílohou dle vašeho výběru

O Lidových novinách

  • Nejstarší deník

    Nejstarší vycházející noviny v ČR, již od roku 1893.

  • Názory a komentáře

    Každý den názory na politiku a ekonomiku od předních komentátorů.

  • Magazín Pátek

    Rozhovory a publicistika na víkend s týdenním programem.

  • Víkendové přílohy

    Pravidelné víkendové přílohy - Orientace a Relax.

  • Věrnostní klub

    Digitální vydání zdarma
    a slevy na MOBIL.cz.

Redakce Lidových novin

  • Petr Bušta

    šéfredaktor

Během studia žurnalistiky na Univerzitě Karlově pracoval jako sportovní novinář například v týdenících Stadion a Mladý svět, po roce 1989 se specializoval na ekonomické zpravodajství a publicistiku. Spoluzakládal časopis Týden, kde pět let působil jako zástupce šéfredaktora, stejně jako v letech 2000 – 2010 v týdeníku Euro. Kromě ekonomické novinařiny se dlouhodobě věnuje i oblasti gastronomie, která patří k jeho zálibám. Patřil k tvůrcům webu Česká pozice a od roku 2013 byl šéfeditorem a vedoucím vydání Lidových novin. Od 1. února 2021 převzal jejich vedení.
  • Vačkov Veselin

    ředitel redakce

Vystudoval anglistiku a bohemistiku na FF UK a počítačovou lingvistiku na univerzitě v Oxfordu. Ve volném čase běhá dlouhé tratě a jeho novinářská kariéra je dlouhodobě spojená s Lidovými novinami. Začal do jejich zahraniční rubriky přispívat už v roce 1994, později v jejich redakci pracoval více než 12 let. Devět z nich (2000 až 2009) byl jejich šéfredaktorem. Pod jeho vedením Lidové noviny zavedly jako první český deník barevný tisk, uvedly řadu nových příloh a rubrik a prošly celkovou modernizací. V letech 2009 až 2013 byl ředitelem regionů mediální skupiny MAFRA. Od roku 2013 je ředitelem redakce LN. V roce 2014 obhájil na FF UK disertaci na téma Jazyk médií a získal doktorský titul (Ph.D.).
  • Martin Zvěřina

    vedoucí rubriky Názory

  • Kateřina Surmanová

    vedoucí rubriky Domov

  • Michal Pavec

    vedoucí rubriky Byznys

  • Robert Schuster

    vedoucí rubriky Svět

  • Jana Machalická

    vedoucí rubriky Kultura

  • Petra Smítalová

    vedoucí přílohy Akademie

  • Petr Kamberský

    vedoucí rubriky Orientace

  • Radek John

    vedoucí přílohy Medicína&věda

  • Kateřina Svobodová

    vedoucí přílohy Relax

  • Vladan Šír

    vedoucí magazínu Pátek LN

  • Eva Hlinovská

    vedoucí magazínu Esprit LN

  • Martin Egyed

    vedoucí seriálů Lidových novin





 
Nevíte si rady?