Zkáza v konfekci

Na tílkách, šatech i košilích po prvním vyprání vykouknou dírky. Švy se podivně stáčejí a na látkách se po pár dnech nošení objeví žmolky. Módní kousky z laciných řetězců mají jen velmi omezenou životnost. Výrobci spoléhají na to, že jsme v posledních desetiletích ztratili povědomí o materiálech, jejich kvalitě, způsobech zpracování i střizích.

FOTO SHUTTERSTOCK

Spousty žen, od babiček až po mladé dívky, které vyrůstaly za socialismu, trávily večery se shrbeným hřbetem u šicího stroje. Když si chtěly pořídit něco pěkného na sebe, ani jim nic jiného nezbylo. Koupit moderní oblečení byl před rokem 1989 problém. Látek bylo naopak na výběr dost, a tak stačilo vytáhnout nůžky, metr a sešlápnout pedál šicího stroje. „Maminka chodila do kurzů šití, látky jsme nakupovaly hlavně v podnikové prodejně Textilany v Liberci, kde jsme bydleli, nebo se jezdilo do Jablonce. Tam se už v 70. letech daly koupit oboustranné džínoviny ze Seby Tanvald. Měla jsem z nich úžasný kostýmek,“ vzpomíná Ivana Motalíková na blogu Módní peklo.